Klišé: Jak je rozpoznat a vyhnout se jim v psaní

Definice klišé

Klišé, v jazykovém kontextu, představuje otřepaný, nadužívaný výraz, frázi nebo myšlenku, která ztratila svůj původní dopad a originalitu. Jde o jazykový pojem označující ustálené spojení slov, které se v minulosti těšilo oblibě a originalitě, ale častým opakováním se stalo předvídatelným a nezajímavým. Klišé se často vyskytují v běžné řeči, literatuře, filmu i reklamě. Ačkoliv mohou být v některých případech užitečné pro rychlé a snadné vyjádření, jejich nadužívání vede k ochuzení jazyka a zploštění sdělení. Příkladem klišé může být "čas jsou peníze", "všechno zlé je k něčemu dobré" nebo "láska hory přenáší". Tyto fráze sice vyjadřují obecně platné pravdy, ale jejich originalita a síla sdělení se vlivem nadužívání vytratila.

Vznik a vývoj

Klišé, v jazykovém kontextu, představuje ustálené slovní spojení, frázi nebo myšlenku, která ztratila svou originalitu a působivost nadužíváním. Vznik a vývoj klišé jsou úzce spjaty s vývojem jazyka a kultury. Klišé vznikají nejčastěji z původně originálních a výstižných metafor, přirovnání nebo rčení, která se vlivem opakovaného užívání v různých kontextech postupně opotřebovávají. Co bylo kdysi svěží a inovativní, se stává otřepaným a předvídatelným. Jazyk je živý organismus a neustále se vyvíjí, a tak se i klišé proměňují a vznikají nová. Vliv na to má celá řada faktorů, od společenských a politických událostí, přes trendy v populární kultuře až po technologický pokrok. Například s nástupem internetu a sociálních sítí se objevila celá řada nových klišé, která odrážejí specifika online komunikace. Pochopení vzniku a vývoje klišé nám umožňuje lépe chápat fungování jazyka a jeho proměny v čase. Zároveň nám pomáhá rozvíjet cit pro jazyk a vyjadřovat se originálně a poutavě.

Vlastnost	Klišé	Originální vyjádření
Originalita	Nízká	Vysoká
Používanost	Častá	Řídká
Dopad na čtenáře	Předvídatelný	Nečekaný, překvapivý

Typy a příklady

Klišé a jazykové pojmy jsou v mnohém propojené. Zatímco jazykový pojem označuje ustálené slovní spojení s jasným významem, klišé je jeho „opotřebovanou“ variantou. Klišé působí otřepaně, předvídatelně a postrádá originalitu. Často se objevuje v běžné mluvě i psaném projevu, a to v různých podobách.

Mezi nejčastější typy klišé patří metafory, například „čas jsou peníze“ nebo „život je cesta“. Tyto metafory byly kdysi originální a trefné, ale dnes už z nich cítíme spíše stereotyp. Podobně je tomu i u přirovnání, jako je „statečný jako lev“ nebo „chytrý jako liška“.

Klišé se nevyhýbají ani rčení a pořekadlům. „Co se v mládí naučíš…“ nebo „Kdo jinému jámu kopá…“ jsou toho jasným důkazem. I když tato rčení v sobě skrývají moudrost a pravdivost, jejich častým opakováním se z nich stávají prázdné fráze.

Funkce v jazyce

Klišé, v lingvistice označované také jako jazykový pojem, představuje ustálené slovní spojení nebo frázi, která se v důsledku častého opakování stala otřepanou a ztratila na originalitě. Ačkoliv klišé mohou být v některých případech užitečné pro rychlé a efektivní předání informace, jejich nadužívání může vést k tomu, že text působí fádně, předvídatelně a neosobně. Příkladem klišé v českém jazyce mohou být spojení jako "čas jsou peníze", "v plném proudu" nebo "světlo na konci tunelu". Používání klišé může být známkou omezené slovní zásoby nebo nedostatku kreativity autora. V psaném projevu, zejména v umělecké literatuře, je proto vhodné klišé používat uvážlivě a s mírou, případně je nahrazovat originálnějšími a výstižnějšími výrazy.

Pozitivní a negativní stránky

Klišé a jazykové pojmy jsou sice užitečné nástroje pro sdělování myšlenek, ale je důležité si uvědomit jejich pozitivní i negativní stránky. Klišé, jako například „čas jsou peníze“ nebo „všechno zlé je k něčemu dobré“, nám mohou pomoci rychle a efektivně se vyjádřit. Jejich nadužívání však může vést k tomu, že náš projev bude znít otřepaně a neoriginálně. Navíc klišé často zjednodušují komplexní myšlenky a mohou vést k povrchnímu myšlení. Podobně jazykové pojmy, jako metafora nebo metonymie, nám pomáhají obohatit a ozvláštnit náš jazyk. Nicméně jejich nesprávné nebo nadměrné užívání může vést k nejasnostem a ztížit pochopení textu. Je proto důležité používat klišé a jazykové pojmy uvážlivě a s mírou, abychom dosáhli co nejefektivnější komunikace. Místo bezmyšlenkovitého opakování klišé se snažme hledat originální způsoby vyjádření. Ačkoliv jazykové pojmy mohou být užitečné, vždy dbejme na to, aby byl náš projev srozumitelný a jasný pro čtenáře.

Klišé v literatuře

Klišé, v literatuře často označované jako otřepané fráze či ustálená spojení, představují jazykové konstrukce, které ztratily svou originalitu a působivost nadužíváním. Často se jedná o metafory, přirovnání, popisy postav či zápletek, které byly v minulosti originální a svěží, ale opakovaným používáním se staly předvídatelnými a banálními. Používání klišé v literatuře může mít několik negativních dopadů. Především sráží originalitu a kreativitu textu, čímž ho činí méně poutavým a zapamatovatelným pro čtenáře. Text působí otřepaně a neinspirativně, postrádá svěžest a osobitý styl. Klišé mohou také vést k stereotypizaci a zjednodušování, čímž brání hlubšímu pochopení postav a situací. Místo aby čtenář vnímal postavy jako komplexní individuality, vidí pouze ploché stereotypy. Ačkoliv je téměř nemožné se klišé v psaní zcela vyhnout, je důležité si být jich vědom a snažit se je používat uvědoměle a s mírou. Nahrazení klišé originálními a svěžími jazykovými prostředky dodá textu na autenticitě, osobitosti a čtivosti.

Klišé v běžné řeči

Klišé, neboli otřepané fráze, jsou v běžné řeči všudypřítomné. Často si ani neuvědomujeme, že je používáme, dokud na ně někdo neupozorní. Klišé vznikají opakovaným užíváním původně originálních a výstižných slovních spojení. Postupem času se však tato spojení opotřebují a ztratí svou původní sílu. Místo aby obohacovala naši řeč, stávají se prázdnými frázemi, které působí fádně a neosobně. Používání klišé může být známkou omezené slovní zásoby nebo nedostatku kreativity. Na druhou stranu, v některých kontextech může být použití klišé vhodné a dokonce žádoucí. Například v oficiálních dopisech nebo při psaní obchodních e-mailů se očekává určitá míra formality a použití ustálených frází. V běžné komunikaci bychom se však měli snažit klišé minimalizovat a nahrazovat je originálnějšími a výstižnějšími výrazy. Naším cílem by mělo být vyjadřovat se srozumitelně, poutavě a osobitě.

Klišé, to je vlastně takový myšlenkový fast food - rychlé, snadno stravitelné, ale postrádající jakoukoli výživnou hodnotu.

Jindřich Novotný

Jak se vyhnout klišé

Klišé, neboli otřepané fráze a obraty, číhají na každém rohu. Jsou to slovní spojení, která ztratila svou originalitu a působí fádně a předvídatelně. V psaném projevu je chceme používat co nejméně, abychom zaujali čtenáře a dodali textu na svěžesti. Jak na to? Především si musíme uvědomit, co vlastně klišé jsou a jak je v textu rozpoznat. Často se jedná o metafory, přirovnání nebo rčení, která se stala natolik běžnými, že ztratila svou obrazotvornost. Namísto "bílý jako sníh" zkusme najít originálnější přirovnání, které vystihne danou bělost v kontextu. Důležitá je také práce s jazykovými pojmy. Místo obecných slov hledejme synonyma a specifické výrazy, které dodají textu na přesnosti a originalitě. Nebojte se experimentovat a hrát si s jazykem. Používejte neotřelé metafory, neobvyklá spojení a nebojte se humoru. Pamatujte, že cílem je zaujmout čtenáře a vyvolat v něm emoce.